Práva a povinnosti pěstitelů při osevu
meziplodin a druhových směsek, vyplývajících z platné legislativy.
Při využívání osiva odrůd kulturních
druhů jako meziplodiny a do různých směsek pěstitel musí brát ohled na to,
jakou odrůdu použil a jaký původ mělo použité osivo. A to i přes to, že podmínky
pro poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS), kterých
součástí je také platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní
prostředí (greening) neobsahují až na výjimky (brambory, konopí) povinnost využití
certifikovaného osiva.
Pěstitel
nemůže použít k výsevu jakýkoliv rozmnožovací materiál bez odpovědnosti
k majiteli odrůdy. Pro výrobu, uvádění do oběhu a využívání
rozmnožovacího materiálu platí příslušné právní předpisy, a to i v případě
využití necertifikovaného osiva. Jedná se o zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do
oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv
k odrůdám rostlin.
Platí, že v případě využití necertifikovaného
osiva se může jednat pouze o osivo vlastní. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných
rostlin zásadně nepovoluje obchodní činnost s necertifikovaným rozmnožovacím
materiálem.
Druhým závažným aspektem je právní ochrana odrůd.
V případě, že osivo jakéhokoliv odrůdy rostlinného druhu má udělenou
právní ochranu, lze jej využít bez licenční smlouvy s držitelem
šlechtitelských práv k této odrůdě pouze jako osivo certifikované. Využitím vlastního osiva právně chráněné odrůdy,
kde není povoleno farmářské osivo např. hořčice, svazenka apod. pěstitel porušuje
šlechtitelská práva a dopouští se správního deliktu.
Je nutné si uvědomit, že porušením šlechtitelských
práv k odrůdám u chráněných odrůd se pěstitel dopouští správního deliktu a
vystavuje se riziku správního řízení. Současně dochází také k nezákonnému
obohacení nezaplacením licenčního poplatku, které může vést až k soudní
žalobě.
U
právně chráněných odrůd druhů, kde je povoleno farmářské osivo, může pěstitel
podle §19a zákona č. 408/2000Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin využít
vlastní osivo bez licenční smlouvy v neomezeném rozsahu.
Podmínkou však je splnění zákonem stanovených podmínek pro uplatnění výjimky ze
šlechtitelských práv a zaplatit za využití farmářského osiva stanovenou
náhradu.
Podle
výše uvedeného zákona se považuje za využití odrůdy její výsev bez ohledu na
zamýšlené využití. Proto vzniká pěstitelům povinnost úhrady za využití právně
chráněné odrůdy i ve směskách, biopásech, osetých úvratích, nebo meziplodinách.
Při přiznávání využití farmářského osiva u směsek
s nižším výsevkem použitých druhů se vychází výsevku čistosevu daného
druhu na hektar. Přiznávaná plocha se sníží o poměrnou část podle sníženého
výsevku ve směsce. Například v případě luskoobilní směsky o výměře 12 ha
pěstitel použil chráněnou odrůdu hrachu výsevkem 150 kg/ha tj. 50% výsevku
čistosevu. Do tiskopisu pro Družstvo vlastníků odrůd pěstitel uvede pouze 6ha,
protože tato plocha by byla oseta při použití plného výsevku. Dále bylo ve
směsce vyseto 45 kg/ha certifikovaného osiva jarního ječmene, zde pěstitel
nepřiznává nic a 45 kg/ha farmářského osiva chráněné odrůdy jarního ječmene.
Pěstitel uvede v oznámení ¼ plochy tj. 3 ha.
Obdobným způsobem se přiznávají v případě
sníženého výsevku i plochy meziplodin.