Pěstování rostlinného druhu sóji
luštinaté nabývá na významu. Pěstitelská plocha podle údajů Českého
statistického úřadu již přesáhla 28 000 ha.
Současně s tímto
narůstajícím trendem stoupají i požadavky pěstitelů na osiva.
Většina nabízených odrůd na
českém trhu má udělenou právní ochranu a využívání osiva sóji z vlastní
sklizně je k semenářským účelům zakázané, protože sója luštinatá není
zařazena podle zákona 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin mezi
druhy, u kterých je povoleno využívání farmářského osiva právně chráněných
odrůd.
Podle ustanovení evropského
Nařízení (ES) č. 2100/94 o ochraně odrůd Společenství a národního zákona č.
408/2000Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin neplatí tzv. farmářská
výjimka z výlučného práva nejenom pro sóju ale i další druhy jako je
například pohanka, jetel luční, hořčice, lupina /kromě lupiny žluté/ nebo
svazenka.
Výlučné právo držitele
šlechtitelských práv k využívání odrůdy k semenářským účelům se
vztahuje na výsev, úpravu nebo skladování osiva právně chráněných odrůd. Někteří
pěstitelé si to neuvědomují a dopouští se přeséváním osiv právně chráněných
odrůd těchto druhů porušení zákona a vystavují se tím soudnímu stíhání,
finančnímu postihu a náhrady škody.
Výlučné právo se vztahuje i na
úpravu produkce ze sklizně, ze které část bude později využita k výsevu. I
v těchto případech, kdy upravovatel upraví rozmnožovací materiál bez souhlasu
držitele šlechtitelských práv, se dopouští porušení zákona a vystavuje se
riziku žaloby ze strany držitele šlechtitelských práv a náhrady škody.
Pěstování rostlinného druhu sóji luštinaté nabývá na významu. Pěstitelská plocha podle údajů Českého statistického úřadu již přesáhla 28 000 ha.
Současně s tímto narůstajícím trendem stoupají i požadavky pěstitelů na osiva.
Většina nabízených odrůd na českém trhu má udělenou právní ochranu a využívání osiva sóji z vlastní sklizně je k semenářským účelům zakázané, protože sója luštinatá není zařazena podle zákona 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin mezi druhy, u kterých je povoleno využívání farmářského osiva právně chráněných odrůd.
Podle ustanovení evropského Nařízení (ES) č. 2100/94 o ochraně odrůd Společenství a národního zákona č. 408/2000Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin neplatí tzv. farmářská výjimka z výlučného práva nejenom pro sóju ale i další druhy jako je například pohanka, jetel luční, hořčice, lupina /kromě lupiny žluté/ nebo svazenka.
Výlučné právo držitele šlechtitelských práv k využívání odrůdy k semenářským účelům se vztahuje na výsev, úpravu nebo skladování osiva právně chráněných odrůd. Někteří pěstitelé si to neuvědomují a dopouští se přeséváním osiv právně chráněných odrůd těchto druhů porušení zákona a vystavují se tím soudnímu stíhání, finančnímu postihu a náhrady škody.
Výlučné právo se vztahuje i na úpravu produkce ze sklizně, ze které část bude později využita k výsevu. I v těchto případech, kdy upravovatel upraví rozmnožovací materiál bez souhlasu držitele šlechtitelských práv, se dopouští porušení zákona a vystavuje se riziku žaloby ze strany držitele šlechtitelských práv a náhrady škody.